Folialba

Na cestách moje srdce patří kraji
je jeho zajatcem
však nohy cíl svůj znají
a dojdou...

Jezdit ven do přírody v každém čase i nečase, všechno své nosit s sebou, spát pod stanem i pod hvězdami, radovat se z kytek, zvířat i kamenů, o samotě i s kamarády žasnout nad velkými i malými divy tohoto světa. A taky se aspoň trochu kouknout, jak se žije jinde...
Je to celoživotní vášeň. Její počátky v mírných formách mají na svědomí mí rodiče a díky jim za to. Krokusy ve sněhu na vrcholku Chlebu jsem obdivovala jako čtyřletá. Pod stanem jsem strávila léto, ještě než jsem šla do školy. A tak to pokračovalo:

• první nouzový nocleh pod širákem v sedmi
• pádlování po Orlické přehradě v deseti
• zázrak obnoveného skautingu na konci let šedesátých a ještě chvíli poté
• úžasné botanické exkurze do slovenských hor s profesorem Hroudou
• výlety, puťáky i lesní brigády s Mikraklubem z domu dětí a mládeže v Praze 6
• Brněnský kvadrant – po republice na běžkách, na kole, na vodě i pěšky
• a hlavně Gymnasion-klub, kde jsem našla kamarády i životního partnera a s nimiž se toulám dodnes.

Takže tady se objeví něco fotek a snad i textů pro ty, kterým to něco říká, nových i z bezedného archivu.